Napsáno a vysíláno o tom již bylo mnohé. A mnohé ještě bude. Velmi významný problém pro celou stranu Věci veřejné a potažmo vládní koalici odstartoval pod názvem aféra Škárka. Není nutné dále řešit, co se stalo a jaké ještě informace vyplavou na povrch. Situace se dá „zatím“ (věřím, že nyní neznáme ještě mnoho informací, které mohou vyplavat na povrch) zjednodušeně popsat v několika větách. Přestože to před volbami vypadalo jako pouhý politický boj, měli političtí konkurenti a některá média velmi dobré informace o Věcech veřejných. Tvrdili totiž, že jde o „firmu“ Víta Bárty a nikoliv politickou stranu. Podle tvrzení některých jejich poslanců (kteří i bez náhrad mají relativně vysoký plat) tomu tak opravdu je. Vít Bárta má hlavní slovo a navíc jsou placeni jako jeho zaměstnanci.

Důležité podle mě není co se stalo, ale jaké dopady a souvislosti taková záležitost bude mít.

Trestný čin podplácení nebude pravděpodobně panu Bártovi dokázán a stíhání bude odloženo. Těžko mu bude prokázáno, že jeho „dary“ nebo „půjčky“ souvisely s obstaráním věci obecného zájmu.

Ale je tu druhá souvislost a to politická. Může se zdát být v pořádku, že Bárta požaduje ve „své“ straně jistou míru poslušnosti. Ovšem politická strana není firma a není možné poslance žádným způsobem svazovat. Pak by bylo snadnější, že by se sešli všichni předsedové stran, každý by měl odpovídající počet hlasů a nemuseli bychom mít parlament. Parlamentní systém je v tomto velmi nedokonalý, když si někteří poslanci „postaví svou hlavu“ a nezáleží jim na tom, že je strana už třeba nekandiduje. Proto se Bárta rozhodl, že je povede jako svou firmu. Jistě si uvědomoval, že kdyby se strana rozpadla nebo rozkolísala jako např. Zelení, už by se do Sněmovny nedostala. Tak se tomu pokusil zabránit, ale díky němu se něco podobného stalo nebo stane a to může pro stranu znamenat ve Sněmovně po příštích volbách konec. A to je škoda. Proč?

Protože strana zavedla některé prvky, které byly určitě i mnoha voličům z jiných stran sympatické. Např. referenda svých příznivců na internetu, některé prvky přímé demokracie, odmítnutí dosavadní politické praxe (větší otevřenost k médiím, veškeré státní zakázky veřejné, veřejné majetkové poměry apod.). Bohužel, některé prvky začala sama strana popírat tím, jak se vynořovaly první problémy, neshody a nakonec i aféry ve straně. Těm nelze nikdy úplně zabránit, ale je nutné se k nim vždy rychle a jasně postavit. Proto je problém, když je ve straně tak důležitý člověk, který jí platí. Takový by měl za jiných okolností ihned rezignovat na všechny své funkce. Stejně tak ti, co si platit nechali. Je bohužel možné, že když brali od něj, mohli by brát i od někoho jiného.

Dalším výrazným problémem je vliv aféry na současnou vládu. Tak už to někdy bývá, že vláda, která se označí jako antikorupční, má nakonec sama nejvíce problémů a afér, viz například vláda premiéra Zemana, jejíž ministr byl dokonce odsouzen k nepodmíněnému trestu. Začalo to už akcí lékařů na začátku, pokračovalo dalšími problémy a rozpory mezi partnery, jako aféra pana Bartáka, ministra Vondry, atd. Vláda i politické strany se věnují více aférám než slíbeným reformám. A pokud se jim věnují, jejich vysvětlování a obhajování reforem zanikne ve zprávách o jejich aférách. Je samozřejmě možné, že se některým lidem hodí, že pozornost je směřována jedním směrem a ne jiným. Na druhou stranu každý politik by se měl podobných afér vyvarovat, aspoň pokud zastává nějaké významné místo. A to lze tak, že podobné věci nebudou dělat, zvlášť když jsou pod drobnohledem médií a svých protivníků. Ale oni stále si myslí, že když jim to procházelo dlouho, bude i dál.

Dá  se vyloučit, že všechny naše politické strany jsou úplně čisté? Samozřejmě nedá. Již aféra Pavla Drobila nám napověděla, že financování politických stran může být z velké části „sponzorováno“ státem (samozřejmě nezákonně). Jistě ne přímo, ale přes veřejné zakázky. A peníze nemusejí jít jen politickým stranám, ale i jednotlivým funkcionářům a mnoho zůstane za nehty i podnikatelům, kterým jsou zakázky přidělovány. A zatím se zdá, že jediná strana Věci veřejné není pravděpodobně financována ze zakázek, ale ze soukromých peněz pana Bárty. Takže se dá říct – pokud tedy máme všechny informace – že jsou možná jednou z nejčistších stran co se týká jejich financování, nepočítáme-li TOP09, u které se zatím žádná aféra nevynořila.

Doufejme, že naše reformní vláda bude opravdu vládnout a pokusí se splnit většinu svých slibů. Mnoho z nich je u nás nutné zavést, abychom se alespoň trochu přiblížili demokracii a zvyklostem na západ od našich hranic.

312 views 7. 4. 2011 17:35 - Daniel Čáp